FORMY ODBOJE, HEYDRICHIÁDA
28. říjen a
- přípravy demonstrativních oslav 28. října - série letáků à v podnicích a závodech se nepracovalo, lidé byly svátečně oblečeni ß zasáhla okupační moc à smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal à studentské demonstrace ß tvrdý zásah okupantů (vítaná záminka k uzavření všech českých vysokých škol
Formy odboje
- odboj proti okupantům à nepostižitelné sabotáže (nedodržovali přesné výrobní postupy, heslo PP = pracuj pomalu…)
- v úvahu nepřicházel ani přímý ozbrojený (či dokonce partyzánský) boj (odbojové síly totiž zůstaly úplně odzbrojeny à nebyly ani příhodné podmínky)
- uplatňoval se odboj kulturní (např. vydání Vančurových Obrazů z dějin národa) à na poli české národní kultury se odehrával každodenní zápas o duši českého národa
- úspěšná forma odboje à zpravodajská činnost (viz. Tři králové)
Tři králové
- Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek à příslušnost u odbojové organizace Obrana národa
- zpravodajská činnost
- připravovali diverzní akce proti protektorátu
- všichni položili za vlast své životy
Příchod Heydricha do Prahy
- vyhlásil stanné právo à okamžitě zahájily činnost stanné soudy
- v VB představitelé čs. odboje rozhodli à vyslání parašutistů do protektorátu à posláním bylo obnovit spojení mezi domovem a Londýnem
Přípravy a provedení atentátu
- čs. parašutisti: J.Kubiš a J.Gabčík à atentát na Heydricha (Praha – Kobylisy, 27.5. 1942) – Heydrich zemřel
- navázali se sokolskou odbojovou organizací Jindra
- nacisté à stanné právo; zatkli přes 3000 osob a více než 1500 à popraveni; nechali vypálit obce Lidice a Ležáky
- zradou jednoho z parašutistů à gestapo odhalilo jejich úkryt, parašutisté zemřeli jako hrdinové
SLOVNÍČEK: diverzní (činnost) – záškodnická, podvratná
ZAPAMATUJTE SI:
28.10. 1939 – celonárodní demonstrace proti okupačnímu režimu v protektorátu
17.11.1939 – perzekuce studentů a uzavření vysokých škol
27.5.1942 – atentát na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha
Červen 1942 – vyhlazení obce Lidice a Ležáky
ZAHRANIČNÍ ODBOJ
První vlna odchodů do emigrace v období 2.republiky.
Odchody do emigrace
- po
- čs. emigrace – práce v nepříznivých podmínkách
- čs. státnost se ocitla v hloubkové krizi – v řadě demokratických zemích nedošlo k předání čs. velvyslanectví do německých rukou, a ČSR tak byla dále diplomaticky uznávána
Emigrační centra
- tři hlavní záchytná centra: Polsko, Francie, USA
- po porážce Polska à další emigrační centrum v jugoslávském Bělehradě
- po návratu Beneše z USA do VB à hlavní emigrační centrum v Londýně
Koncepce obnovy československého státu
- politická koncepce (plán) Beneše – opírání o úzké kontakty s domácím odbojem à rozvinutí teorie právní kontinuity čs. státu
- v mezinárodní politice prosazovali obnovu samostatné a nezávislé ČSR v hranicích před Mnichovem
- Beneš se stal (jaro 1940) uznávanou hlavou č. zahraničního odboje
Postupné uznávání československého státu
- Francie uznala Československý národní výbor
- teprve
- komunisté – zahraniční vedení à Moskva
- vlády západních zemí – získání dokladu o tom, že požadavek o osvobození ČSR je plně opodstatněný à britská vláda pak odvolala svůj podpis v mnichovské dohodě
Smlouva se Sovětským svazem
- Beneš + exilová vláda àchtěli upevnit vztahy se SSSR (zabezpečení ČSR do budoucna)
- cesta do Moskvy
- 1943 uzavření smlouvy s SSSR
Vztahy mezi západní a východní emigrací
- jednání mezi Benešem a KSČ
- výsledkem: dohoda o spolupráci mezi londýnským a moskevským odbojovým centrem v době války + dohoda o budoucím uspořádání obnovené ČSR
- Beneš: vstřícnost a ústupky vůči nim à pozice demokratických sil v zahraničním odboji začínala slábnout a vliv komunistů narůstal à bylo jasné že rozhodující roli místo domácího odboje přebírá zahraniční odboj
SLOVNÍČEK: kontinuita – nepřetržité trvání, souvislost
ZAPAMATUJTE SI:
Listopad – prosinec 1939 – uznání Československého národního výboru jako představitele Čechů a Slováků v zahraničí Francií a VB
21.7.1940 – uznání čs. prozatímní vlády v Londýně VB
5.8. 1942 – odvolání podpisu pod mnichovskou dohodou VB
1943 – uzavření československo – sovětské spojenecké smlouvy
ČESKOSLOVENŠTÍ VOJÁCI NA FRONTÁCH DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
Českoslovenští vojáci v Polsku
- polské území à zárodek čs. zahraničních vojenských jednotek (1939)
- uznání až po napadení Polska Německem à oficiálně jako Československý legion
Českoslovenští vojáci v SSSR
- čs. vojáci umístěni do internace (nucený pobyt)
- po podepsání čs. –sovětské úmluvy (červenec 1941) à začátek formování čs. vojenské jednotky v SSSR – vytváření à Heliodor Píka
- ustanovení jednotky jako samostatný prapor (velel Ludvík Svoboda) à vyznamenání v bojích o vesnici Sokolovo; zúčastnění se osvobozování Kyjeva; těžké boje u Bílé cerkve
- jednotka přebudována na 1. československý armádní sbor v SSSR (později se podílel na osvobozování ČSR) à nábor mezi volyňskými Čechy + masová dezerce slovenských vojáků, kteří nechtěli bojovat za hitlerovské Německo
Českoslovenští vojáci na Západě
- dobrovolníci ve Francii
- 1939 bylo dosaženo dohody o „obnovení čs. armády ve Francii“
- čs. vojáci a letci se pak podíleli na obraně Francie (à přemístěno do VB, které hrozila německá invaze)
- dobře vyzbrojené čs. pozemní síly à zformování až ve VB
- francouzské tažení à 1. čs. smíšená brigáda (říjen 1940) à pak do VB
Českoslovenští letci v bitvě o Anglii
- červenec 1940 – organizace à elitní skupina čs. vojáků – letci à zasáhli do letecké bitvy o Anglii (srpen 1940 – Karel Janoušek)
- výrazné úspěchy à stíhači + bitvy o Atlantik à bombardovací letectvo
Střední východ a Afrika
- v Palestině à Čs. pěší prapor 11 – Východní (velel Karel Klapálek)
- boj o Tobrúk (v Lybii) ß italské a německé obklíčení à největší bojovou akcí čs. vojenské jednotky na Středním východě
- prapor přeměněn na protiletecký pluk à přesunutí do VB à posílení tamní jednotky à vznik Československé samostatné obrněné brigády à bojová akce: obléhání přístavu Dunkerque v severní Francii (až do konce 2.sv.války)
SLOVNÍČEK: dezerce – zběhnutí, internace – nucený pobyt na vykázaném místě
ZAPAMATUJTE SI:
Duben 1939 – počátek vytváření čs. vojenské jednotky v Polsku
1939 – dosažení dohody o obnovení čs. armády ve Francii
Konec srpna 1940 – nasazení čs. letců v letecké bitvě o Anglii
Konec října 1940 – ustanovení 1. československé smíšené brigády ve VB
Říjen – prosinec 1941 – účast čs. vojáků v obranných bojích o Tobrúk
CESTA KE SVOBODĚ
Vojenská porážka Německa – předpoklad osvobození ČSR
- obnovení ČSR ß jedině po úplné kapitulaci Německa
- Češi a Slováci mohli ke své svobodě přispět čs. silami a odbojovou akcií
- předpoklady k vítězství nad Německem – vítězství sovětské armády u Stalingradu + u Kurska a Orla (1943) à Německo v kleštích dvou front
- válka z vojenského hlediska rozhodnuta (USA + SSSR vnikly do vnitrozemí Německa)
ČSR členem protihitlerovské koalice
- osvobození ČSR – postupně à souviselo s vývojem na frontách + výsledky jednání mezi státy protihitlerovské koalice, zejména konference Velké trojky
- ČSR se stala členem koalice 1941
- prohlášení – válečný stav mezi ČSR a státy, které jsou ve válce s VB, SSSR nebo USA à zajištění příslušnosti k vítězným státům
Demarkační linie
- USA + SSSR – uzavřena dohoda, kam až jednotlivé armády v ČSR postoupí à tzv. demarkační linie Linec – ČB – Plzeň – KV – Saská Kamenice
- Rudá armáda chtěla vstoupit do Prahy bez USA proto, aby položila základ příštímu sovětskému politickému, vojenskému a hospodářskému vlivu
Vojenské akce k osvobození ČSR
- Karpatsko – dukelská operace ß krutá bitva s velkými ztrátami
- Ostravská operace podobný charakter jako Karpatsko – dukelská operace
- sovětská a rumunská armáda – z jižního směru à osvobodily Bratislavu
- na osvobození ČSR se podílely také polské jednotky
- polovina dubna 1945 à západní hranice ČSR à 3. americká armáda – 18.4. 1945 vstup na ČSR území
Situace na Slovensku
- hroucení vnitřní stability slovenského režimu
- demokraticky cítícím občanům à příčil se jim totalitní způsob vlády (podoba Německému)
Vznik Slovenské národní rady (SNR) – přípravy povstání
- formování aktivního odboje à vznik SNR
- důstojník J. Goliáš à příprava ozbrojeného povstání; J. Goliáš jmenován velitelem Vojenského ústředí
- signál pro zahájení povstání dne 29.8. 1944 v Banské Bystrici ß vstup německých jednotek na Slovensko
- vojenský úkol (slovenský) à otevření karpatských průsmyků
- neúspěšné
Význam Slovenského národního povstání
- značný rozsah, avšak začalo za nevýhodných okolností
- vojenský význam povstání – po několik týdnů vázalo řadu německých divizí
- politický a morální význam à národní, neboť část národa ho přivítala a aktivně podporovala à vůle obnovit ČSR
- pohotovostní oddíly Hlinkových gard à hromadné vraždění vlastních slovenských lidí
Konec slovenského státu
- postup Rudé armády a 1. československého armádního sboru na Slovensko na sklonku roku 1944 zvolna pokračoval
- zbavování nadvlády gardistů à konec slovenského státu
Česká pomoc
- Slovenské národní povstání nadšeně přivítal český odboj a celý český národ ß snaha o podpoření
- Ve Slovenském národním povstání bojovali příslušníci 1. československého leteckého pluku a příslušníci 2. československé paradesantní brigády
Zvýšená aktivita odboje v protektorátu
- úsilí o zintenzivnění odbojové činnosti v českých zemí
- odboji chyběli zbraně
- zima 1944 – jaro 1945 – partyzánské skupiny v českých zemích
- partyzánské akce působily jako morální vzpruha
Přípravy povstání v českých zemí
- český odboj chystal závěrečné povstalecké vystoupení à zúčastnit se měli také protektorátní četnictvo, policie a vládní vojsko
- povstání vypuklo začátkem května 1945
- podnětem à Hitlerova sebevražda
- povstání à Přerov 1.5. 1945; povstalecké akce se přenesly do Podkrkonoší, severních Čech, na Moravu, a Českomoravskou vrchovinu
Pražské povstání
- vypuklo 5.5 1945
- v čele Česká národní rada (ČNR)
- povstalecké síly à významné úspěchy –ovládnutí budovy Českého rozhlasu à vysílání výzvy o pomoc Praze
- městský rozhlas à nabádání o stavění barikád
- pomoc Praze poskytli tzv. Vlasovci = příslušníci Ruské osvobozenecké armády (poskytli pomoc Praze, ale ČNR s nimi odmítla jednat)
- základní cíl ČSR bylo dosaženo à obnovení ČSR
Představy o poválečném uspořádání
- záleželo na rozhovorech mezi představiteli československé londýnské a moskevské emigrace v Moskvě (1945)
- na jejich základě à vytvořena nová vláda – v čele sociální demokrat Z.Fierlinger
- programový dokument à Košický vládní program à zřejmé, že se neobnoví demokratický režim, vyhlašoval úzké sepětí se SSSR, budování armády a bezpečnosti podle sovětského vzoru…
SLOVNÍČEK: klerofašistický (režim) – fašismus řízený duchovenstvem, nóta – druh diplomatické korespondence
ZAPAMATUJTE SI:
29.8. 1944 – začátek Slovenského národního povstání
18.4 1945 – vstup 3. americké na území ČSR
26.4. 1945 – osvobození Brna sovětskou armádou
1.5. 1945 – vypuknutí povstání v Přerově a následně v dalších městech Čech a Moravy
5.5. 1945 – začátek Pražského povstání
8.5. 1945 – uzavření dohody ČNR s německým velením o kapitulaci německé posádky v Praze
9.5. 1945 – poslední boje v ulicích Prahy
dtzjhdjd
(dzjdh, 27. 5. 2009 20:59)