Jdi na obsah Jdi na menu
 


FORMY ODBOJE, HEYDRICHIÁDA

28. říjen a 17. listopad 1939

-         přípravy demonstrativních oslav 28. října - série letáků à v podnicích a závodech se nepracovalo, lidé byly svátečně oblečeni ß zasáhla okupační moc à smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal à studentské demonstrace ß tvrdý zásah okupantů (vítaná záminka k uzavření všech českých vysokých škol 17. listopadu 1939, zastrašující poprava 9 studentů a 1200 vysokoškoláku do koncentračních táborů)

 

Formy odboje

-          odboj proti okupantům à nepostižitelné sabotáže (nedodržovali přesné výrobní postupy, heslo PP = pracuj pomalu…)

-          v úvahu nepřicházel ani přímý ozbrojený (či dokonce partyzánský) boj (odbojové síly totiž zůstaly úplně odzbrojeny à nebyly ani příhodné podmínky)

-          uplatňoval se odboj kulturní (např. vydání Vančurových Obrazů z dějin národa) à na poli české národní kultury se odehrával každodenní zápas o duši českého národa

-          úspěšná forma odboje à zpravodajská činnost (viz. Tři králové)

 

Tři králové

-          Josef Balabán, Josef  Mašín, Václav Morávek à příslušnost u odbojové organizace Obrana národa

-          zpravodajská činnost

-          připravovali diverzní akce proti protektorátu

-          všichni položili za vlast své životy

 

Příchod Heydricha do Prahy

-          vyhlásil stanné právo à okamžitě zahájily činnost stanné soudy

-          v VB představitelé čs. odboje rozhodli à vyslání parašutistů do protektorátu à posláním bylo obnovit spojení mezi domovem a Londýnem

 

Přípravy a provedení atentátu

-          čs. parašutisti: J.Kubiš a J.Gabčík à atentát na  Heydricha (Praha – Kobylisy, 27.5. 1942) – Heydrich zemřel

-          navázali se sokolskou odbojovou organizací Jindra

-          nacisté à stanné právo; zatkli přes 3000 osob a více než 1500 à popraveni; nechali vypálit obce Lidice a Ležáky

-          zradou jednoho z parašutistů à gestapo odhalilo jejich úkryt, parašutisté zemřeli jako hrdinové

 

SLOVNÍČEK: diverzní (činnost) záškodnická, podvratná

ZAPAMATUJTE SI:

28.10. 1939 – celonárodní demonstrace proti okupačnímu režimu v protektorátu

17.11.1939 – perzekuce studentů a uzavření vysokých škol

27.5.1942 – atentát na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha

Červen 1942 – vyhlazení obce Lidice a Ležáky

 

ZAHRANIČNÍ ODBOJ

                První vlna odchodů do emigrace v období 2.republiky.

               

                Odchody do emigrace

-          po 15. březnu 1939 à další vlna emigrace (nejenom  politici, ale i vojáci) à představa o vytvoření zahraničního vojska (jako opora nové „čs. zahraniční akce“) à dvě linie: vojenské a politické

-          čs. emigrace – práce v nepříznivých podmínkách

-          čs. státnost se ocitla v hloubkové krizi – v řadě demokratických zemích nedošlo k předání čs. velvyslanectví do německých rukou, a ČSR tak byla dále diplomaticky uznávána

 

Emigrační centra

-          tři hlavní záchytná centra: Polsko, Francie, USA

-          po porážce Polska à další emigrační centrum v jugoslávském Bělehradě

-          po návratu Beneše z USA do VB à hlavní emigrační centrum v Londýně

 

Koncepce obnovy československého státu

-          politická koncepce (plán)  Beneše – opírání o úzké kontakty s domácím odbojem à rozvinutí teorie právní kontinuity čs. státu

-          v mezinárodní politice prosazovali obnovu samostatné a nezávislé ČSR v hranicích před Mnichovem

-          Beneš se stal (jaro 1940) uznávanou hlavou č. zahraničního odboje

 

Postupné uznávání československého státu

-          Francie uznala Československý národní výbor

-          teprve 21. července 1940 uznala VB čs. vládu jako prozatímní a umožnila ve VB utvářet prozatímní čs. státní zřízení (součástí exilová vláda + Státní rada československá – nahrazovala parlament à předseda exilové vlády Šrámek + prezident à Beneš)

-          komunisté – zahraniční vedení à Moskva

-          vlády západních zemí – získání dokladu o tom, že požadavek o osvobození ČSR je plně opodstatněný à britská vláda pak odvolala svůj podpis v mnichovské dohodě

 

Smlouva se Sovětským svazem

-          Beneš + exilová vláda àchtěli upevnit vztahy se SSSR (zabezpečení ČSR do budoucna)

-          cesta do Moskvy

-          1943 uzavření smlouvy s SSSR

 

Vztahy mezi západní a východní emigrací

-          jednání mezi Benešem a KSČ

-          výsledkem: dohoda o spolupráci mezi londýnským a moskevským odbojovým centrem v době války + dohoda o budoucím uspořádání obnovené ČSR

-          Beneš: vstřícnost a ústupky vůči nim à pozice demokratických sil v zahraničním odboji začínala slábnout a vliv komunistů narůstal à bylo jasné že rozhodující roli místo domácího odboje přebírá zahraniční odboj

 

SLOVNÍČEK: kontinuita – nepřetržité trvání, souvislost

ZAPAMATUJTE SI:

Listopad – prosinec 1939 – uznání Československého národního výboru jako představitele Čechů a Slováků v zahraničí Francií a VB

21.7.1940 – uznání čs. prozatímní vlády v Londýně VB

5.8. 1942 – odvolání podpisu pod mnichovskou dohodou VB

1943 – uzavření československo – sovětské spojenecké smlouvy

 

ČESKOSLOVENŠTÍ VOJÁCI NA FRONTÁCH DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

            Českoslovenští vojáci v Polsku

-          polské území à zárodek čs. zahraničních vojenských jednotek (1939)

-          uznání až po napadení Polska Německem à oficiálně jako Československý legion

 

 

Českoslovenští vojáci v SSSR

-          čs. vojáci umístěni do internace (nucený pobyt)

-          po podepsání čs. –sovětské úmluvy (červenec 1941) à začátek formování čs. vojenské jednotky v SSSR – vytváření à Heliodor Píka

-          ustanovení jednotky jako samostatný prapor (velel Ludvík Svoboda) à vyznamenání v bojích o vesnici Sokolovo; zúčastnění se osvobozování Kyjeva; těžké boje  u Bílé cerkve

-          jednotka přebudována na 1. československý armádní sbor v SSSR (později se podílel na osvobozování ČSR) à nábor mezi volyňskými Čechy + masová dezerce slovenských vojáků, kteří nechtěli bojovat za hitlerovské Německo

 

Českoslovenští vojáci na Západě

-          dobrovolníci ve Francii

-          1939 bylo dosaženo dohody o „obnovení čs. armády ve Francii“

-          čs. vojáci a letci se pak podíleli na obraně Francie (à přemístěno do VB, které hrozila německá invaze)

-          dobře vyzbrojené čs. pozemní síly à zformování až ve VB

-          francouzské tažení à 1. čs. smíšená brigáda (říjen 1940) à pak do VB

 

Českoslovenští letci v bitvě o Anglii

-          červenec 1940 – organizace à elitní skupina čs. vojáků – letci à zasáhli do letecké bitvy o Anglii (srpen 1940 – Karel Janoušek)

-          výrazné úspěchy à stíhači + bitvy o Atlantik à bombardovací letectvo

 

Střední východ a Afrika

-          v Palestině à Čs. pěší prapor 11 – Východní (velel Karel Klapálek)

-          boj o Tobrúk (v Lybii) ß italské a německé obklíčení à největší bojovou akcí čs. vojenské jednotky na Středním východě

-          prapor přeměněn na protiletecký pluk à přesunutí do VB à posílení tamní jednotky à vznik Československé samostatné obrněné brigády à bojová akce: obléhání přístavu Dunkerque v severní Francii (až do konce 2.sv.války)

 

SLOVNÍČEK: dezerce – zběhnutí, internace – nucený pobyt na vykázaném místě

ZAPAMATUJTE SI:

Duben 1939 – počátek vytváření čs. vojenské jednotky v Polsku

1939 – dosažení dohody o obnovení čs. armády ve Francii

Konec srpna 1940 – nasazení čs. letců v letecké bitvě o Anglii

Konec října 1940 – ustanovení 1. československé smíšené brigády ve VB

Říjen – prosinec 1941 – účast čs. vojáků v obranných bojích o Tobrúk

 

CESTA KE SVOBODĚ

            Vojenská porážka Německa – předpoklad osvobození ČSR

-          obnovení ČSR ß jedině po úplné kapitulaci Německa

-          Češi a Slováci mohli ke své svobodě přispět čs. silami a odbojovou akcií

-          předpoklady k vítězství nad Německem – vítězství sovětské armády u Stalingradu + u Kurska a Orla (1943) à Německo v kleštích dvou front

-          válka z vojenského hlediska rozhodnuta (USA + SSSR vnikly do vnitrozemí Německa)

 

ČSR členem protihitlerovské koalice

-          osvobození ČSR – postupně à souviselo s vývojem na frontách + výsledky jednání mezi státy protihitlerovské koalice, zejména konference Velké trojky

-          ČSR se stala členem koalice 1941

-          prohlášení – válečný stav mezi ČSR a státy, které jsou ve válce s VB, SSSR nebo USA à zajištění příslušnosti k vítězným státům

 

Demarkační linie

-          USA + SSSR – uzavřena dohoda, kam až jednotlivé armády v ČSR postoupí à tzv. demarkační linie Linec – ČB – Plzeň – KV – Saská Kamenice

-          Rudá armáda chtěla vstoupit do Prahy bez USA proto, aby položila základ příštímu sovětskému politickému, vojenskému a hospodářskému vlivu

 

Vojenské akce k osvobození ČSR

-          Karpatsko – dukelská operace ß krutá bitva s velkými ztrátami

-          Ostravská operace podobný charakter jako Karpatsko – dukelská operace

-          sovětská a rumunská armáda – z jižního směru à osvobodily Bratislavu

-          na osvobození ČSR se podílely také polské jednotky

-          polovina dubna 1945 à západní hranice ČSR à 3. americká armáda – 18.4. 1945 vstup na ČSR území

 

Situace na Slovensku

-          hroucení vnitřní stability slovenského režimu

-          demokraticky cítícím občanům à příčil se jim totalitní způsob vlády (podoba Německému)

 

Vznik Slovenské národní rady (SNR) – přípravy povstání

-          formování aktivního odboje à vznik SNR

-          důstojník J. Goliáš à příprava ozbrojeného povstání; J. Goliáš jmenován velitelem Vojenského ústředí

-          signál pro zahájení povstání dne 29.8. 1944 v Banské Bystrici ß vstup německých jednotek na Slovensko

-          vojenský úkol (slovenský) à otevření karpatských průsmyků

-          neúspěšné

 

Význam Slovenského národního povstání

-          značný rozsah, avšak začalo za nevýhodných okolností

-          vojenský význam povstání – po několik týdnů vázalo řadu německých divizí

-          politický a morální význam à národní, neboť část národa ho přivítala a aktivně podporovala à vůle obnovit ČSR

-          pohotovostní oddíly Hlinkových gard à hromadné vraždění vlastních slovenských lidí

 

Konec slovenského státu

-          postup Rudé armády a 1. československého armádního sboru na Slovensko na sklonku roku 1944 zvolna pokračoval

-          zbavování nadvlády gardistů à konec slovenského státu

 

Česká pomoc

-          Slovenské národní povstání nadšeně přivítal český odboj a celý český národ ß snaha o podpoření

-          Ve Slovenském národním povstání bojovali příslušníci 1. československého leteckého pluku a příslušníci 2. československé paradesantní brigády

 

Zvýšená aktivita odboje v protektorátu

-          úsilí o zintenzivnění odbojové činnosti v českých zemí

-          odboji chyběli zbraně

-          zima 1944 – jaro 1945 – partyzánské skupiny v českých zemích

-          partyzánské akce působily jako morální vzpruha

 

Přípravy povstání v českých zemí

-          český odboj chystal závěrečné povstalecké vystoupení à zúčastnit se měli také protektorátní četnictvo, policie a vládní vojsko

-          povstání vypuklo začátkem května 1945

-          podnětem à Hitlerova sebevražda

-          povstání à Přerov 1.5. 1945; povstalecké akce se přenesly do Podkrkonoší, severních Čech, na Moravu, a Českomoravskou vrchovinu

 

Pražské povstání

-          vypuklo 5.5 1945

-          v čele Česká národní rada (ČNR)

-          povstalecké síly à významné úspěchy –ovládnutí budovy Českého rozhlasu à vysílání výzvy o pomoc Praze

-          městský rozhlas à nabádání o stavění barikád

-          pomoc Praze poskytli tzv. Vlasovci = příslušníci Ruské osvobozenecké armády (poskytli pomoc Praze, ale ČNR s nimi odmítla jednat)

-          základní cíl ČSR bylo dosaženo à obnovení ČSR

 

Představy o poválečném uspořádání

-          záleželo na rozhovorech mezi představiteli československé londýnské a moskevské emigrace v Moskvě (1945)

-          na jejich základě à vytvořena nová vláda – v čele sociální demokrat Z.Fierlinger

-          programový dokument à Košický vládní program à zřejmé, že se neobnoví demokratický režim, vyhlašoval úzké sepětí se SSSR, budování armády a bezpečnosti podle sovětského vzoru…

 

SLOVNÍČEK: klerofašistický (režim) – fašismus řízený duchovenstvem, nóta – druh diplomatické korespondence

ZAPAMATUJTE SI:

29.8. 1944 – začátek Slovenského národního povstání

18.4 1945 – vstup 3. americké na území ČSR

26.4. 1945 – osvobození Brna sovětskou armádou

1.5. 1945 – vypuknutí povstání v Přerově a následně v dalších městech Čech a Moravy

5.5. 1945 – začátek Pražského povstání

8.5. 1945­ – uzavření dohody ČNR s německým velením o kapitulaci německé posádky v Praze

9.5. 1945 – poslední boje v ulicích Prahy

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

dtzjhdjd

(dzjdh, 27. 5. 2009 20:59)

jhrzujzjjzjfzjj