Bídníci
Bídníci
Zpátky do kulturního světa jsme se vypravili 4.března 2006, na muzikál Bídníci.
Musím říct, že jsem se těšila. Nejen na muzikál s hvězdným obsazení, ale také na naši starou partu, která pospolu jezdila už druhým rokem. Jaké to bylo nemilé překvapení, když jsem v Nymburce zjistila, že s námi za sekundu A, jede tucet náhradníků.
Po hodině jízdy autobusem jsme se konečně ocitli v Holešovicích na výstavišti (před takovou velkou pyramidou. Kolovali spekulace, že tato pyramida je dovezená až z Káhiry a je postavená podle staré Ráchefovy pyramidy, navržené moderním architektem speciálně pro tyto zeměpisné šířky, abychom v ní nezmrzli).
Po 30-ti minutách rozchodu jsme se všichni vrátili z holešovické pouti. Přestože bylo pár studentů více či méně zelených z kolotočů a jiných hrozivě vypadajících atrakcí, v boji o lístky jsme statečně bojovali všichni.
Když jsem usedla na své místo, po dlouhém uvažování jsem vydedukovala, že sedím na jednom z nejhorších míst vůbec. To jsem ale vyřešila jednoduše, prostě jsem si přesedla. Ani nevím jestli to místo někoho bylo ( i když, na moje původní místo si pak sednul jeden hrozně tlustý chlápek, který hrozně funěl a ještě hrozněji nadával, že mu nějaký inteligent zasedl místo).
Ode dneška nikomu nevěřím. Fakt ne! Říkali, že bude hrát Vondráčková, Machálková, Savka, Bohuš Matuš, Hůlka, Karel Černoch. A hráli snad ??? Ne !!! Hrál jen zjizvený Savka, Čvančurová a Karel Černoch. A já chtěla Machálkovou, Bohuše Matuše a Hůlku.
Ale i tak se mi to moc líbilo. Nejen mně. Děj, který se odvíjel v době, kdy byla dobyta Bastila a hladoví a žebrající lidé stavěli barikády, bojovali za svobodu, se líbil většině mých spolužáků.
Tři hodiny na sebe navazujících písniček uběhli jako nic a my jsme se po další hodinové cestě autobusem dopravili do Nymburka. Osobně si myslím, toto přestavení patřilo mezi ty nejlepší.
