Můj školní den aneb Jak bojuji proti nespravedlnosti
20. 8. 2006
Jmenuji se Tomášek Kučera a úspěšně jsem dokončil 2. ročník (měl jsem samé jedničky) nymburského gymnázia,Tercia. Mám velmi rád školu a také se podle toho chovám. Doma se pilně učím. Někdy, dvě až čtyři hodiny. Nikdy méně. Mezi mé oblíbené předměty patří fyzika, matematika a francouština.Naopak nemám rád tělenou výchovu, protože u ní se potím a pak smrdím. A navíc, jsem ve všem poslední. Na tělocvik se sice dá učit a já se učim, techniku, ale nikdy to nedovedu udělat v praxi. Všichni se mi proto smějí, ale to není jen kvůli mé nešikovnosti nýbrž i kvůli tomu, že mám brýle. Takové moc hezké, krásně kulaté, dioptrie 4,5. Jsou to moc hezké brýle a tak nechápu, čemu se smějí.
Nyní Vám popíšu takový můj normální školní den.
Ráno mě probudí má maminka, dá mi pusinku a v pět hodin odchází do práce. Já bych mohl ještě ležet, ale mně to nikdy nedá a už do rána si pilně opakuji učivo.
V 7 hodin jdu do kuchyni kdy zbaštím mou maminkou udělanou snídani. Zpravidla to je chléb se sádlem a k tomu jěště jablko.Potom se umyji, učeši, obléknu se a odcházím nadšeně do školy. Nikdy se mi ještě nestalo, abych se do školy netěšil. Jsem totiž moc a moc vzorný!!!
Ve škole se v šatně řádně přezuji do přezůvek - mám pantofle přestože, jsem téměř jediný ve škole.
Ve třídě usednu do lavice a ještě před hodinou si pilně opakuji látku z minulé hodiny. O všech hodinách se pilně a aktivně hlásím. Svými moudry přispívám ke vzdělání svých spolužáků. Minule mi ale za to strčili hlavu do záchodové mísy, taky mě strčí do popelnice nebou prvedou defenestraci ze třetího poschodí. Naposledy jsem kvůli tomu strávil týden v nemocnici.
Když skončí vyučování jdu na oběd. Neutíkám a nechvátám, oběd neuteče.Vždy řádně vystojím frontu. Nejsem jako ty ostatní ze třídy. Když přiběhnou a nechce je paní Pražáková (ta je moc hodná) pustit, stříknou jí do očí slzný plyn. Zpravidla jsem to já, kdo jí poskytne první pomoc (pečlivě jí oči vyplachuji vlažnou vodou).
Po obědě jdu domů a dlouho do večera se připravuji na nadcházející den.
Spát chodím v 8:00 - 8:30.
Tomáš Kučera
Nyní Vám popíšu takový můj normální školní den.
Ráno mě probudí má maminka, dá mi pusinku a v pět hodin odchází do práce. Já bych mohl ještě ležet, ale mně to nikdy nedá a už do rána si pilně opakuji učivo.
V 7 hodin jdu do kuchyni kdy zbaštím mou maminkou udělanou snídani. Zpravidla to je chléb se sádlem a k tomu jěště jablko.Potom se umyji, učeši, obléknu se a odcházím nadšeně do školy. Nikdy se mi ještě nestalo, abych se do školy netěšil. Jsem totiž moc a moc vzorný!!!
Ve škole se v šatně řádně přezuji do přezůvek - mám pantofle přestože, jsem téměř jediný ve škole.
Ve třídě usednu do lavice a ještě před hodinou si pilně opakuji látku z minulé hodiny. O všech hodinách se pilně a aktivně hlásím. Svými moudry přispívám ke vzdělání svých spolužáků. Minule mi ale za to strčili hlavu do záchodové mísy, taky mě strčí do popelnice nebou prvedou defenestraci ze třetího poschodí. Naposledy jsem kvůli tomu strávil týden v nemocnici.
Když skončí vyučování jdu na oběd. Neutíkám a nechvátám, oběd neuteče.Vždy řádně vystojím frontu. Nejsem jako ty ostatní ze třídy. Když přiběhnou a nechce je paní Pražáková (ta je moc hodná) pustit, stříknou jí do očí slzný plyn. Zpravidla jsem to já, kdo jí poskytne první pomoc (pečlivě jí oči vyplachuji vlažnou vodou).
Po obědě jdu domů a dlouho do večera se připravuji na nadcházející den.
Spát chodím v 8:00 - 8:30.
Tomáš Kučera
