Moje osobní stránky :-)

            Mám šílenej strach z toho, že bych se někdy bála nebo měla trému. Když má někdo trému, tak je to šílená tragédie. Vím, o čem mluvím – hraju s ochotníkama a tak jsem občas svědek malých i větších tragédií, které tréma způsobí.

            Na vánočním koncertě ve škole jsme recitovali pásmo básniček a hráli hru Alíbaba a pár loupežnic. V divadelních hrách platí, že pokud nenastane pětivteřinové ticho mezi herci nebo se ta parta podivínů na scéně nezačne přiblble chechtat,  nikdo nic nepozná, ale jsou i takové situace, kde je jakákoliv chyba hned znát – tedy, pokud umíte počítat do dvaceti. Jedna z účinkujících měla tehdy odříkat básničku s na první pohled lehkým textem.

Krásné rodiny

Ludvík I.

Ludvík II.

Ludvík III.

Ludvík IV.

Ludvík V.

Ludvík VI.

Ludvík VII.

Ludvík VIII.

.

 Ludvík XVII.

 Ludvík XVIII.

 a už nikdo nic

Co je to za lidi,

kteří nejsou schopni

počítat  do dvaceti?

            Bohužel tréma udělala z básničky toto:

Krásné rodiny

Ludvík I.

Ludvík II.

Ludvík III.

Ludvík VI.

Ludvík VIII.

.

Ludvík XVIII.

 a už nikdo nic

Co je to za lidi,

kteří nejsou schopni

počítat  do dvaceti?

            Já jsem naštěstí svůj text nezapomněla. Naučila jsem se ho tak dokonale, že bych Vám ho řekla i o půlnoci. Vlastně neřekla – to spím. Ale ani mně se tréma a její následky nevyhnuly. Zpětně jsem na fotkách zjistila, že jsem tak nepřirozeně vykrucovala levé chodidlo. A na jedné fotce dokonce obě.

            Dosud jsem nezjistila, jak s trémou bojovat. Tedy kromě kousání nehtů, vykrucování chodidel, poslouchání mp3 na maximum, žvýkání a křičení na ostatní. Jenže řekněte, co z toho můžete použít například v divadle, když hrajete nebo u zkoušky. Pohled na žvýkajícího herce s mp3 v uší…to by asi nešlo.

            Nezbývá proto nic jiného, než se s trémou smířit. Co hrozného se Vám může stát? Z divadla vás vyhodí, nesložíte maturitu. Vždyť to není tak hrozné…