Mezopotámie

- starověk – 1. Státní útvary:

à neolit – rozvinuté zemědělství à trvalá sídliště à města àměstský stát à civilizace

- vznik nadproduktu zapříčinil společenskou dělbu práce a oddělení zemědělství od řemesla

- specializace řemesel à rozvoj obchodu à vztahy ve společnosti à směna à vznik úřednického aparátu à vybírání daní à vznik písma

- podmínky pro vznik civilizace:                       a) vznik sídlišť

                                                                              b) rozvoj zemědělství

                                                                              c) podnebí

- vznikly nové společenské posty – kněží a vojáci

Státy staroorientální = orientální(=východní) despocie (=pán, samovládce), uspořádání státu – 1. Panovník, 2. Kněží, 3. Zemědělci; panovník je bůh nebo jeho ztělesnění na zemi

Antika = starobylý, dějiny a kultura starověkého Řecka a Říma - ,,Antický starověk“, výroba závislá na otrocké práci

- Na území Mezopotámie docházelo k pravidelným záplavám v nížinách (díky řekám Eufrat a Tigris) a pravidelným srážkám na náhorních plošinách à ,,Území úrodného půlměsíce

- Eufrat a Tigris byly bohatým zdrojem ryb a sloužili jako dopravní tepny, po nich se vyvážely zejména vlněné barevné tkaniny a dovážely se suroviny, které Mezopotámie potřebovala – kámen, kovy a dřevo

- jediné přírodní bohatství mezopotámie tvořily rákos a hlína (domy z rákosu pomazeného hlínou, později ze sušených cihel, podlahy a stěny – rákos)

Sumer

- jižní, úrodnější část mezopotámie, první obyvatelé Sumerové

- ve 4. Tisíciletí začala v sumeru z opevňovaných vesnic vznikat města, ty byla ale závislá na hospodářském zázemí vesnic,a  proto se snažila získat nad svým okolím vliv à 3. Tisíc. Př.n.l. à 1. Městské státy : Ur, Uruk, Kiš, Lagaš, Nippur. Centrem městského státu byl chrám à chrámové hospodářství (chrám řídil ekonomický život státu – rozděloval úrodu, u chrámu fungovaly řemeslnické dílny a školy)

- město kiš . dlouhou dobu bylo mezi městskými státy nejvýznamnější. To se ale nelíbilo ostatním městským státům (MS) a tak o prvotní postavení začaly soupeřit à objevila se instituce krále (ve válce totiž vzrostla vážnost vojevůdců, kteří si pro sebe vydobyli moc. Po čase se jejich postavení přetvořilo na dědiční a moc si udržovali silou. Král měl tři základní povinnosti:

a) zabezpečit úrodu

b) udržovat mír

c) vést války

                                                               à palácové hospodářství

- město Nippur – náboženské středisko, byli zde kněží, panovníci si zde stavili svatyně. Pokud se některý vládce chtěl stát hegemonem Sumeru (=nejvýznamnějším vládcem), musel mít podporu nippurských kněží

- domy z nepálených cihel, asfaltu, topili ropou, rákosové rohože, hřeby v základech

Akkad

- vznik – 3 tis. Př.n.l

- do oblasti Sumeru přichází Semitské kmeny

- v městě Kiš se ujal vlády semitský úředník Sargon, severně od Sumeru vybudoval sídelní město Akkad, později si vybudoval nadvládu i nad Sumerem

- centralizovaný stát (stát řízen z jednoho města, nevýhodou jsou drazí úředníci)

- Sargonův vnuk vybudoval na obranu obchodních cest dvě sídelní pevnosti Tell Brak a Ninive ( později se stalo sídelním městem asyrských panovníků), ke konci jeho vlády začaly vznikat vzpoury, a nájezdy kočovných kmenů à oslabení státu

- Akkad zaniká, když podlehne nájezdu semitských kmenů

Asýrie

- v severní části Mezopotámie se v době úpadku akkadu ujala vlády domácí knížata z města Aššuru

Staroasyrská říše(20.-18.st):

- díky výhodné poloze – obchodní styky s Malou Asií, Asýrie vyvážela látky, vlnu, kov (Pb, Sn) a vše směňovala ta zlato, stříbro (asyrské platidlo), měď, měděné výrobky

- v Malé Asii byly zakládány asyrské obchodní kolonie (ty zanikly zhruba po sto letech v důsledku úpadku asyrské moci

- postupně Asýrii ovládla sousední Babylonie, pod jejímž kulturním vlivem byla asýrie delší dobu, počátky rivalství (A x B)

- kolem roku 1650 př.n.l. získali Asýrii Churrité, kmen, který založil jeden z nejvýbojnějších států na předním východě, říši Mittani

Středoasysrská říše (1500 – 1000 př.n.l)

- Asýrie bezvýznamným státem, , přední východ ovládala říše Mittani, říše Chetitů a Egypt

Novoasyrská říše (911-612 př.n.l)

- štěstí, že se jí nedotkly pohyby semitských kmenů – Aramejců a Chaldejců (ty se v Mezopotámii usazovali od 11.st. a tvořili malé státní útvary)

- 722 př. n.l.          král Sargon II.                       - založil sargonskou dynastii

                               Syn Sargona II.                     - 690 př.n.l. dobyl Babylon a srovnal ho se zemí, z Babylonu si odvezl pohádkové bohatství a  v Ninive, jež určil svým sídelním městem si postavil palác

                               Vnuk Sargona II. Assarhaddon – obnovil Babylon, dobyl Egypt, Palestinu a jiná území, za jeho vlády byl největší územní rozmach, po jeho smrti začla říše upadat

                               Syn Aššurbanipal - sílící útoky okolních kmenů, povstání v říši

                                                                              - ztratil Egypt

                                                                              - s výjimkou Egypta udržel otcovo bohatství

                                                                              - knihovna v Ninive

                                                                              - barbarsky zpustošeno a zničeno roku 612 př.n.l. babylonií a Médy, zánik říše

Babylonie

= bráno boží

- tři etapy – starobabylonské, středobabylonské, novobabylonské

Starobabylonská říše:

-Chammurapi                       – 18 st. Př.n.l.

                                               - centrální závlahový systém

                                               - rozkvět zemědělství

                                               - dobyl Asýrii

                                               - babylon – kulturním centrem, dobyl Asýrii, platidlo – stříbro (nevýhoda – mezi chudými byl stříbra nedostatek, takže často upadali do otroctví, centrální řízení – zákoník, kult jednoho ústředního boha

                                               - tři vrstvy obyvatelstva – plnoprávní lidé, muškéni(poloprávní), otroci

                                               - roku 1595 př.nl. dobyli říši chetité

Novobabylonská říše

- dostala se pod nadvládu novoasyrské říše, až chaldejec Nabopolassar, který se koncem 7.stoletií zmocnil vlády a nastolil v babyloně poslední chaldejskou dynastii se spojil s médy a v roce 614př.nl. zpustošili město Aššur, tažení do Assýrie ukončili v roce 612, kdy srovnali se zemí město Ninive

- Nabopolassův syn, Nabukadnezar II.                            - postupně ovládl Sýrii, Palstinu a v roce 587 př.nl. dobyl Jeruzalém, zajaté obyvatele přesídlil do Babylonie à Babylonské zajetí

-  výboje Nabukadnezara byly zdrojem bohatství, a

tak se pustil do mohutné přestavby babylonu à tři pásy hradeb zajistily městu nedobytnost, vyrostla babylonská věž (90m vysoký zikkurat), v paláci vznikly visuté zahrady, postavena Ištařina brána zdobená reliéfy bájných zvířat

                                                                                              - po jeho smrti se panovníci rychle střídaly, k politické nestabilitě se přidaly hospodářské problémy, nastal hlad. Toho využili a na babylon zaútočili peršané

- v roce 539př.nl. otevřely babylonané brány perskému králi Kyrovi bez boje – bylo to moudré, Kyros za těchto okolností zakázal město plenit a jedinou změnu kterou provedl, že na místo krále dosadil svého guvernéra

Kultura v mezopotámii:

Náboženství           – bylo zde stovky božstev různého významu, každé město mělo svého božského ochránce, v případě, že význam města vzrostl, vzrostla i důležitost tohoto boha à stavěli jim zikkuraty

Písmo                     - písmo používali jako první sumerové, vzniklo z praktických a úřednických důvodů

                               - klínopis, o tisíc let později došlo k otočení písma o 90 stupnů doleva, postupně zíkávali pouze hláskovou podobu

Literatura               - hymny, motlitby, zaříkání, nářky nad městy, báje, pověsti, eposy,

Věda                       - písařské školy…velmi vzdělaní

Egypt

- společnost:        - panovník – vtělením boha na zemi, sokolího Hora

                               - kněží, vezír

                               - vysoká šlechta, úřednický aparát, voj. Hodnostáři

                               - písaři

                               - řemeslníci, obchodníci, zemědělci

                               - rolníci

                               - otroci

- dva druhy hieroglyfů – kněžské a lidové – rozluštěni na Rossitské desce (našli jí napoleonovi vojáci

- stát rozdělen na 42 okresů – nomů, v čele nomarcha

- veškerá půda patří panovníkovi, daně – naturálie

- centralizovaná říše

Archaické období: (3150-2700př-nl.)

- Horní(na mapě dole, pastevci) a Dolní Egypt(na mapě nahoře, zemědělci)

- 3100př.nl. sjednotil faraon Meni D. a H. Egypt

- založil sídelní město Menfis

Stará říše: (2700- 2180př.nl.):

- Faraon Džoser – 1. Pyramida – Džoserova – stavitel Imphotep

- dříve ukládali do mastab

- Gíza – Cheopsova pyramida – největší à špice obložená kovem

- území rozšířeno na Sinaj a na Nubii à otroci, kovy a látky

- začli nástupnické spory

- funkce – správce Horního Egypta – udržování klidu

- říše se nakonec rozpadla – i zavlažovací systém – hladomor

Střední říše (2000-1800př.nl.)

-faraon Mentuhotep II. à obnovil zavlažovací systémy, postavil zeď proti nájezdníkům - ,,vládcovy zdi“

- faraon za svého života určí svého nástupce à spoluvládce à faraon

- v 17. T. dobyli Dolní Egypt Hyksosové –Horní egypt od nich převzal kolo a vůz

- rozvinutá matematika, geometrie a kalendář podle dynastií

- upevnění centrální vlády

Nová říše:(16-11st.)

- faraon Ahmose porazil Hyksosy, největší územní rozmach – dostal se až k Asýrii

- největší rozkvět, faraoni sídlili ve městě Veset

Královna Hatšepsovet:

- do 15.st.př.nl.

- s pomocí kněží boha Amona se stala po smrti svého muže regentkou nezletilého následníka trůnu Thomose III.

- podnikala obchodní výpravy, stavební činnost

- její vláda byla počátkem rozkvětu nové říše

Thutmose III.

- po nástupu na trůn nechal zničit všechny sochy Hatšepsovet

- zdatný válečník, největší rozloha egypta v historii, získal Sýrii a překročil Eufrat

Amenhotep IV.

- náboženská reforma – popřel Amonovo božství a božství ostatních egyptských bohů, zakázal je uctívat a hlavním bohem vyhlásil slunečního boha Atona, na jeho počest si změnil jméno na Achnatona

- byl zavražděn a neoblíben

Tutanchamon

- bylo mu devět, když začal vládnout, místo něj ale vládli jeho rádci, hlavně vojevůdce Haremheb

- nástupce – Ramesse

Ramesse II. Veliký

- nejvýznamnější panovník

- uzavřel s chetitským králem první mírovou smlouvu – byla uzavřena po bitvě k Kadeše

Ramesse III.

- Egypt napadly mořské národy . egypt to oslabilo

- začalo se prosazovat užívání železa

- moc faraonů slábla – egypt se postupně rozpadal

- v deltě nilu se vytvořila řada samostatných území

Pozdní Egypt (7.st – 30př.nl.)

- nadvláda cizinců

- úpadku egypta využili nejdříve Asyřané – v 7.st. vytvořili z egypta vazalský stát s centrem v Sajích, odkud vládli místodržící, ti se vymanili zpod asyrské kontroly a založili tu vlastní panovnickou dynastii, zvanou sajská

- panování sajské dynastie skončilo roku 525př.nl. , kdy vojsko perského krále Kambysa porazilo egyptskou armádu v bitvě u Pelusia, Peršané se k egyptu chovali bezohledně à povstání à krutě potlačována à vítán Alexandr makedonský – osvoboditel, když Alex zemřel, začli nástupnické spory à egypt se rozpadá na helénistické státy, jedním z nich byl Egypt :-), kde se roku 305př.nl. ujal vlády Ptolemaios (strážce Alexe, původem makedonec) a založil poslední ptolemaiovskou dynastii

- za vlády Ptolemaiose vzkvétalůa Alexandrie à muzeum, knihovna, maják na ostrově Faru

- od konce 2.st.př.nl. Římané často rozhodovali, kdo usedne na trůn a čekali na dobu, až ho budou moct ovládnout

Kleopatra VII:      - jako jediná z ptolemaiovců se naučila místní jazyk

                               - podle přání otce měla vládnout s bratrem, ale ten jí vypudil – to se nelíbilo Caesarovi, protože do Egypta utekl Caesarovův sok Pompeius, Caesar na Egypt zaútočil a během alexandrijské války zahynul faraon a vyhořela alexandrijská knihovna, Kleopatra na trůn

                               - Po Caesarově smrti si správu říma rozdělil Octavianus a marcus Antonius – ten dostal do správy právě východní říše a v egyptě se setkal s kleopatrou, oženil se a darovával jí území – to se nelíbilo Octavianovi, a tak se vypravil do bitvy u mysu Aktia (31př.nl). Kleopatra s Marcem utekli a spáchali sebevraždu, roku 30př.nl se stal Egypt římskou provincií